Egypt se řadí mezi turisticky nejvyhledávanější státy na světě. Je tomu tak i u českých turistů. Egypt nabízí nejen letoviska vhodná ke koupání a potápění, ale také mnoho kulturních památek počínaje nejznámějšími pyramidami a sfingou.

Egypt zaujímající rozlohu 997 739 kilometrů čtverečných leží na severovýchodním pobřeží Afriky. Ze severu je omýván Středozemním mořem, na východě pak Rudým mořem. Na západě sousedí Libyí, na jihu se Súdánem a na severu s Izraelem.

Většina z 80 miliónů obyvatel žije soustředěna podél jediné velké řeky Nilu a na pobřeží v relativně úzkém pásu s obdělávanou půdou na ploše 40 000 čtverečných kilometrů.

Hlavní město Káhira má osm miliónů obyvatel. Značnou část Egypta zaujímají pouštní a polopouštní oblasti, především Libyjská poušť nacházející se západně od Nilu a představují východní konec Sahary, a Arabská poušť. Pouštní charakter má i Sinaj, který patří k Asii.

Naprostou většinu obyvatel, 90 procent, tvoří Arabové, minoritní jsou Berbeři, Beduíni, Koptové a Núbijci. Většina obyvatel vyznává islám, pouze Koptové křesťanství.

Historie starověkého Egypta

Na území dnešního Egypta vznikla jedna z nejstarších civilizací, první lidé se tam objevili už před 700 000 lety. V údolí Nilu vznikla dvě centra, v Horním Egyptě u osady Nechem, v dolním u Bútó. V roce 3150 před Kristem Horní a Dolní Egypt sjednotil faraon Menes a vznikla Stará říše. Džoser její rozlohu v roce 2700 před naším letopočtem rozšířil až k Asuánu. Právě on si nechal jako první postavit pyramidu nesoucí jeho jméno.

Egypt po rozpadu Staré říše dokázal opět konsolidovat kolem roku 2000 před naším letopočtem Mentuhotep II z Théb. Střední říše se rozpadla pod náporem nájezdníků z Asie kolem roku 1600 před naším letopočtem, v roce 1550 před Kristem ale Egypt opět sjednotil Ahmos I. Za vlády XVIII. dynastie, kterou založil, Egypt na jihu dosahoval až k Núbii a do oblasti řek Eufrat a Tigris na území dnešního Iráku.

Po smrti Ramsese III. v roce 1153 před naším letopočtem Egypt dobyly mořské kmeny a Libyjci, kteří zemi načas vládli. Poté se moci chopili Núbijci. V roce 525 před. n. l. Egypt ovládli Peršané, kteří jej s krátkou přestávkou ovládali až do roku 333 před Kristem, kdy Alexandr Veliký porazil perského krále Dáreia. Po Alexandrově smrti vládli v Egyptě Prolemaiovci až do roku 30 před naším letopočtem. Po smrti Kleopatry se stal Egypt římskou provincií a po rozpadu Římské říše se v roce 395 spadl po vládu Byzance.

Egypt pod vládou Arabů a Turků

V roce 640 dobyli Egypt Arabové, přičemž za Salladina se ve 12. století stala Káhira centrem odporu proti křižákům. V roce 1517 dobyl Egypt turecký sultán Selim I. a připojil ho k osmanské říši.

Z tureckého područí vyrval Egypt v roce 1798 Napoleon a zemi sjednotil v roce 1801 Muhammad Alí. V roce 1914 se Egypt zadlužený při stavbě Suezského průplavu dostal pod britskou správu, ovšem v roce 1922 Fuad I. vyhlásil Egyptské království nezávislost. Tu si udržel i za druhé světové války, protože Rommel nedokázal zlomit odpor britských vojsk.

Egypt republikou

V roce 1952 byl svržen král Farúd, a moci se chopil plukovník Gamál Násir, který vyhlásil Egyptskou republiku orientovanou na Sovětský svaz. V roce 1958 utvořil na tři roky spolu se Sýrií Sjednocenou arabskou republikou.

Po druhé světové válce se Egypt účastnil všech izraelskoarabských válek, první hned v roce 1947 po vyhlášení nezávislého státu Izrael. V roce 1956 čelil Násirův Egypt izraelskobritskofrancouzskému útoku, jehož cílem bylo zabránit znárodnění Suezského průplavu. Za šestidenní války přišel Egypt o území na Sinaji a nedobyl je ani o sedm let poději za jomkippurské války, kdy se izraelské tanky zastavily sto kilometrů od Káhiry.

V roce 1979 ale Egypt uzavřel s Izraelem mírovou smlouvu a vojska židovského státu se stáhla ze Sinaje. Prezident Anvar Sadat ale byl kvůli tomu v roce 1981 zavražděn a jeho následovník Husní Mubatrak vyhásil v zemi výjimečný stav.

Výjimečný stav omezil demokracii, na druhou stranu ale zabránil islamistům z Muslimského bratrstva zavést v zemi radikální režim, nemají šanci u voleb a tak Egyptu od roku 1978 vládne Národní demokratická strana.

Egyptská ekonomika má peníze z ropy, průplavu a turistů

Egyptské hospodářství je determinováno politickým vývojem v zemi. Po svržení monarchie se původně zemědělská země orientovaná na produkci bavlny industrializovala. Za Mubaraka prodělává přechod od plánovaného hospodářství k tržnímu. Zemědělství ztrácelo význam už za Násiara, protože stavba Asuánské přehrady vedla k tomu, že se úrodné bahno už nedostávalo do dolního toku Nilu.

Hlavní přijmy jsou z ropy a zemního plynu, i když na Sinaji se těží i uhlí. Další peníze přináší Suezský průplav, i když velké tankery jím proplout nemohou a bývaly význam už nemá. Značné příjmy má země i z turistického ruchu.

Potýká se ale s vysokou zadlužeností, velkou, až dvacetiprocentní inflací a značnou nezaměstnaností, i když tři milióny Egypťanů pracují v zahraničí, kteřížto pracovníci také pomáhají egyptské ekonomice. Problém představuje také vysoká natalita, která vytváří přebytky pracovních sil.

Kromě ropy, jejích derivátů a plynu se vyváží stále bavlny, ovoce a zelenina i cement, ocel a hliník.

Káhira

Hlavním městem Egypta je osmimiliónová Káhira. Dvojměstí s Gízou nabízí kromě Egyptského muzea a největších pyramid další skvosty, například bývalé sídlo egyptských vládců Citadelu, mešitu Ibn Tulun nebo mešitu Muhamada Alího, i největší zelený park Al Azhar.

Na pohřebišti v Gíze odpočívají stovky úředníků a významných osobností ze 4. dynastie. První stavbu zde nechal postavit faraón Cheops, stvořil tak největší stavbu všech dob. Turisté tam dále mohou obdivovat Menkauereovu pyramidu, Rachefovu pyramidu a sfingu.

Alexandrie

Druhým největším městem Egypta je skoro čtyřmiliónová Alexandrie, proslulá především největší knihovnou starověku. V současné době je jedním z nejdůležitějších egyptských přístavů.

K významným památkám patří pevnost Quait Bey, Katakomby, Ptolemaiův pilíř, Římský amfiteátr a Palác Montazah. Plánují tam vystavět obrovské mořské muzeum na dně Alexandrijského zálivu.

Další turisticky vyhledávané místo je Asuán na Nilu, kde je vystavěna obrovská přehrada. Z Asuánu vyjíždí vyhlídkové lodě na poznávací plavby po Nilu. Nachází se v něm známé chrámy v Abu Simbel, které byly při budování Asuánské přehrady rozřezány na tisíce kusů, přeneseny výš a zase složeny.

Tradiční zastávkou turistů bývá také Luxor a Údolí králů, kde objevili archeologové neporušenou Tutanchamónovu hrobku. Její obsah je vystaven v Egyptském muzeu v Káhiře.

Hurgáda

Nejznámějším z egyptských přímořských letovisek je Hurgáda na africkém přehu Rudého moře. Láká milovníky potápění. začátečníci se vypraví ke korálovým ostrůvkům a útesům nedaleko pobřeží. Zkušení potápěči se mohou vypravit – pokud jim přeje počasí – k vraku Thistelgorm, ale také k nákladním lodím Chrisoula, Giannis, nebo k britskému parníku Dunraven, který se potopil v roce 1867.

Safaga

Nedaleko Hurgády je letovisko Safaga, kam všeobecně míří méně lidí, a to včetně zájemců o potápění. Pro začátečníky jsou vhodná dvě korálová uskupení, vzdálená půlhodinu plavby od Safagy.

Šarm aš-Šajch

Přes moře, skoro naproti Hurgádě, leží na Sinajském poloostrově Šarm aš-Šajch. Ve srovnání s Hurgádou má Šarm pověst luxusnějšího letoviska, tamní hotely jsou většinou pětihvězdičkové. Z Šarm aš-Šajchu je to blízko například na Mojžíšovu horu, ke klášteru sv. Kateřiny a na výlet do kamenité pustiny Sinaje.

Marsa Alam

Marsa Alam patří mezi nová, tudíž zatím menší a doposud i klidnější egyptská turistická letoviska. Leží asi 3,5 hodiny cesty na jih od Hurgády. Také tam jsou korálové útesy a oblasti vhodné pro šnorchlování i pro potápění.

Dahab

Osada na pobřeží na sever od Šarm aš-Šajchu je vyhlášenou základnou pro náročnější potápěče. Také tam jsou přirozeně prostory, v nichž mohou trénovat ti méně zkušení. Korálové útesy jsou v některých místech až 90 metrů hluboké.

Dahab je pověstný náročnými terény, známými jako Blue Hole a Canyon. První je hluboký sifon, v němž je v hloubce šedesáti metrů otvor, kterým se potápěč dostane na otevřené moře. Canyon je podmořská strž, jejíž část je uzavřená a jako tunel klesá do hloubky 40 metrů. Třetí z potápěčských atrakcí je známa jako Bell. Je to útvar, podobný Blue Hole, ale hluboký pouze dvacet metrů.

Oázy

Charga, Dachla, Faráfra, Bahríja, Síwa a Al-Fajjúm - šestice oáz schovaných porůznu v nehostinné krajině, pod téměř nekonečným písečným oceánem. Nemnoho lidí, kteří vyrazí na dovolenou do Egypta, si za cíl cesty zvolí Západní (Libyjskou) poušť. Jedna z největších oáz v Západní poušti je Dachla. Na délku měří kolem třiceti kilometrů.

Oáza Bahríja sestává z několika vesnic a jejím střediskem je Bawiti. Oáza je vzdálená přibližně 300 km jihozápadně od Káhiry a cesta do ní trvá kolem pěti hodin. Ze stran ji obepíná černé pohoří, na které lze při delší procházce vylézt a rozhlížet se po krajině.

Ve městě je například muzeum, kde jsou vystaveny zlaté mumie, nalezené v oáze v roce 1996. Je tu také několik pramenů, včetně jednoho 45 °C teplého sirného. Nedaleko města je Alexandrův chrám, jediné místo v Egyptě, kde je k vidění kartuš (svislá tabulka s hieroglyfy vyvedeným jménem) Alexandra Velikého, také několik hrobek a kopců vhodných k pozorování krajiny.

V této rubrice nejsou žádné články.