Egyptské chrámy - úvod

01.09.2011 15:13

CHRÁMY

Již na konci pravěku se stavěly chrámy - příbytky bohů jenž sídlili ve svatyni. Chrám neboli "božský palác" byl koncipovám především podle přesně danných náboženských tezí.
Předně, byl orientován východo-západním směrem zpravidla kolmo k Nilu. Jeho pylony- jenž symbolizovaly obzor země, byli umístěné tak, aby slunce vycházelo nad jejich středem. Odvracely zlo, proto je dekorovaly scény s panovníkem vítězícím nad nepřáteli. Za branou je umístěno nádvoří zalité životodárným sluncem. Tato část byla určena také pro širokou veřejnost. Dále vedla rampa do hypostylového sálu, osvětlený jen z části malými průzory v horních okrajích stěn. Tento sál symbolizoval močál s dávnými stromy (zastoupené zde sloupy) podél hory zrození. V zadní části sálu, je umístěno nejtajnější místo, svatyně se sochou Boha. Zde se odehrávaly obřady. Každého dne z rána - před východem slunce, bylo bohu rozsvícena pochodeň (svítili mu takto na jeho cestu). Sochu boha znovu potřeli posvátnými oleji a oblékli ho do nového roucha. S bohem mohl rozmlouvat jen Faraon (jako jediný bůh na zemi), nebo jím pověřená osoba - velekněz.
Základní typy chrámů:

  • Dům milionů let: Rozšířen v Nové říši> koncepčně navazoval na zádušní chrám Staré říše. Byl místem, kde splýval zádušní kult panovníka s kultem některého božstva. Chrám je odvozen od významného ozdobného prvku, kterým je scéna s řadou bohů před panovníkem, jenž drží řapíky s palmových listů - na jednom konci je značka pro milion a na druhém pro svátek sed. Sám řapík symbolizuje rok. Typické pro chrámy jako: Ramesseum a Dér el-Bahrí.
  • Dům zrození: Menší chrám oslavující zrození panovníka, také s rodiči jako božská trojice.
  • Kiosek: Malý otevřený chrám, který v kameni napodobuje otevřený baldachýn, v jehož stínu může spočinout bárka s kultovním obrazem boha. Nejznámější je Trajánův kiosek ve Phílae.
  • Svatyně meret: Zatím je známa jen z pramenů, jenž pocházejí z 4-6 dynastie. V nich byl uctíván panovník ztotožněný s Reem a Hathorou. Stály na okraji nilského údolí, poblíž údolního chrámu.
  • Skalní chrám: Ten je částečně nebo úplně vytesán do skály. Nejstarší je z 12. dynastie v Serabit el-Chádím (zavědcená Hathoře). Další Beni Hasánu (vystavěn Hatšepsutou pro bohyni Pechet) a hlavně v Abú Simbelu.
  • Sluneční chrám: Nejvýznamnější bylo středisko v Onu (Héliopoli). Zde pro Rea je postavili panovníci 5 dynastie a to celkem pět (na memfidské nekropoli). Nalezeny byly jen 2 v Abúsíru. Vévodil jim obelisk, na jehož úpatí stál oltář. Tyto chrámy byly úzce spjaty s komplexy panovníků. Zcela ojedinělý byl Achnatonův sluneční chrám Gempaaton v Amárně, jenž byl celý otevřený se stovkami oltářů.
  • Údolní chrám: Jakýsi monumentální vchod do panovníkova hrobového komplexu. Ve skutečnosti šlo o kombinaci přístaviště (jímž končil umělý kanál spojující Nil s komplexem) a skladiště. Vedle přístavní rampy obsahoval kaple. V okolí byly pyramidové města v nichž žili zádušní kněží, úředníci a zprávci. Blízko byl snad i panovníkův palác.
  • Zádušní chrám: Byl centrem posmrtného panovníkova kultu. Umístěn je v blízkosti hrobu a původně zahrnoval otevřený dvůr, kapli se sochami zemřelého a místnost z nepravými dveřmi. Přístupny jsou od východního nilského údolí, vzestupnou cestou, jenž ústila do dlouhé vstupní síně. Za ní byl otevřený dvůr s oltáři. V Nové říši, byly chrámy stavebně odděleny od hrobky (uložené hlouběji v poušti respektive ve skalním masívu). Chrám se obvykle budoval na okraji nilského údolí, kde převzal funkci údolního.
     

 

Zpět