Mojžíš - zázrak nebo náhody?...

Když Mojžíš žádal faraona o propuštění svého lidu, vykonal spoustu zázraků, které bychom dnes mohli považovat za něco neskutečného, neuvěřitelného. Věřící jednoduše mluví o všemohoucnosti Boha, vědci o souhrnu náhod vědecky potvrzených.

Egyptská kobra:

Když faraon vyžadoval od Mojžíše a jeho bratra Árona, aby vykonali nějaký zázrak, Áron hodil svou hůl před panovníkovy nohy a ta se proměnila v hada. Faraon však vzrušený z takové proměny příliš nebyl. Povolal své čaroděje a ti učinili totéž. Tohle je jedna ze scén v Bibli. Pro někoho překvapující, pro tehdejšího faraona nikoliv. Uź tehdy totiž lidé znali jeden druh hada - egyptskou kobru, která se za určitých okolností dokázala uvést do strnulého stavu a mohla tedy představovat hůl do té doby, než byla vymrštěna na zem, kde ,,oživla" a začala se hýbat.

 

10 ran egyptských:

Ani egyptské rány neušly zájmu vědců, kteří si je pokusili nějakým způsobem vysvětlit. Tak například, hned první egyptská rána - voda proměněná v krev - je vysvětlena jako pŕírodní jev. Samozřejmě se nejedná o skutečnou krev ve vodě. Dokud však nebyla postavena asuánská přehrada, která zamezila záplavám, Nil v červenci přinášel bahno a usazeniny z horního toku, což zapříčinilo červenohnědé zabarvení. Egypťané v tomto období říkali své řece Rudý Nil. Druhá egyptská rána - žáby - se dá také vysvětlit. Po opadnutí vod se totiž na vlhké bahnité půdě objevovalo na tisíce ropuch, jejichž těla po smrti zase vábila všetečné komáry a mouchy masařky - třetí a čtvrtá egyptská rána. Pátá egyptská rána, mor dobytka, působí trochu nejasností. Pokud by totiž situace byla skutečně tak akutní a mor by se rozšířil po celém Egyptě, nastala by pohroma, vzhledem k tomu, že skot byl kultovním zvířetem a život bez něj by si Egypťané nedokázali představit. V takovém případě by faraon musel importovat zvířata ze Sýrie a Lýbie. K takovému dovozu například došlo za vlády Thutmose III., o čemž nasvědčují četné listiny a dokumenty. V období 1. poloviny 19. dynastie, kam se život Mojzíše datuje, však k žádnému takovému zákroku nikdy nedošlo. I šestá rána je celkem záhadou. Ani zde není o vředech, které měly lid napadnout, ani zmínky. Odborníci tedy předpokládají, že šlo zřejmě jen o nějakou lokální nákazu. Dalo by se říci, že sedmou ránu zažil jeden člověk dokonce na vlastní kůži. Dne 15. května 1945 totiž při vykopávkách města Ramses Pierre Montet zažil po úmorných vedrech kroupy o velikosti ořechů Nejen, že zničili úrodu, ale také zranily zvířata. Takže ani 7. egyptská rána nebyla ničím tak zvláštním, což je i v případě 8. rány - kobylky.  V New York Times dne 8. 11. 1955 si lidé mohli přečíst: ,,Roje kobylek navštívily Káhiru."

Devátá rána měla způsobit podle Bible třídenní tmu. Že by zázrak? Pro lidi, kteří zažili chamsin určitě ne. Jde totiž o suchý pouštní vítr, který přichází asi 50 dní po rovnodennosti a sahá až do kilometrové výšky, čímž zatmí slunce a nastává přítmí. Tahle temnota může trvat tři a více dní. Zbývá už jen desátá rána, pro kterou nejsou opět  žádné staré záznamy. Podle Bible měl umřít všichni prvorození. Snad mohlo být úmrtí způsobeno vředy, které údajně měly postihovat Egypt...? Nicméně vysoká úmrtnost dětí nebyla v Egyptě nic nového, stejně jako v celém starověku a také středověku. Záhadou snad jen může být omezení na prvorozené.

 

Závěr:

Zda Bible mluví pravdu, je velice diskutabilní. Snad jsou všechny zázraky skutečně dílem božím? Možná deset ran egyptských byly skutečným zázrakem. Jak je ale známo, biblické příběhy byly v mnohém inspirovány i jinými, mnohem staršími příběhy, třeba mezopotámskými (například velká potopa světa), nebo třeba právě egyptskými (jistá podobnost v životech Imhotepa a biblického Josefa) Tak proč by i zde nemohli tvůrci Bible čerpat ze skutečných katastrof, které v Egyptě nebyli tak výjimečnými. Anebo Mojžíš skutečně Egyptu hrozil deseti ranami a faraonova země měla prostě smůlu na období hojné na pohromy. Kdoví?